Jdi na obsah Jdi na menu
 

Pláž Mabori

 4.2.2013

 
Tak nám začal další týden
a pro mě dost změn
Mašina,na který už měsíc děláme
je rozebrána
a čeká na odvoz
Já se zbalil a od zítřka
nastupuju v továrně,kam se ten stroj stěhuje.
Tak žádný odjezd od domečku
ve třičtvrtě na sedm,
ale už v šest
Je to podstatně dál.
Dnes mi na kamion naložily celou rozvodnu,
tak ji zítra začnu skládat,
tahat kabely a prostě vše,co sem si měsíc
rozdělával,zas dát do kupy.
Dnes to v té naší továrně bylo zvláštní.
Asi deset posledních zaměstnanců
vědělo,že jsou na poslední šichtě,
ale tak nějak v klidu poletovali.
Už se sice netisklo od minulího týdne,
ale asi furt měly do čeho píchnout.
V deset hodin přišel ředitel,
že můžou jít dnes už domů.
Tak každý pustil co zrovna držel,
převlík se a šel.

01.jpg

Zhaslo se a stala se s toho továrna důchů.
Všude tma,z drtičky vyjetej jen půlbalík.
Borec co u toho dělal se dozvěděl,že je konec,
tak to vypl a šel.
Vedle té naší mašiny stojí ještě jedna,
co máme přestěhovat 
po té,co se vrátíme z pauzy.
Ty dva stroje se prodaly.
Jinak de všechno do šrotu.
Příjde stěhovací firma a všechno vyklidí.

02.jpg

A na továrně už je nápis,že je na prodej.
Asi to majetele přestalo bavit,
nebo nejsou kšefty,čert ví,proč to tu končí.
A protože už sme neměly do čeho zarejt,
tak nás ten náš vrchní němec pustil už ve dvě.
A jelikoš je tu hezky jen přes týden
a o víkendech prší
tak hurá na pláž.
Tam vlny jak kráva a bez serfu zákaz vstupu do vody.
Já tam na chvilku hupl,
ale fakt to s člověkem zahází.

07.jpg

Tak sem si hrál s foťákem,
udělal stopy v písku,
a nechal je mazat vlnama,
zkoušel fotit serfaře,
nicméně na to nemám výbavu,
rodinka racků vyrazila za sluníčkem.
Pak sme si našli s Pavlem takový brouzdaliště,
kde nebyly vlny a váleli sme se tam jak hroši asi hodinu.
Průzkum přilehlých skalisek
a super oběv

12.jpg

Moře vyvrhlo divnou rostlinu
Velice nápadně to připomínalo tu polívku v letadle.
Kdoví jestli to tu ti Korejci nechodí lovit.