Bondi beach
26.1.2013
Dnes je v Austrálii svátek.
V podstatě jde o založení země.
Půl města se připravuje na večerní oslavy,
a ta druhá půlka valí na pláž.
My se domluvily tři,
že se připojíme k té druhé půlce.
Svítí sluníčko,
po ránu začíná pěkný pařák,
tak hurá na bíč - tak tu říkaj plážím.
A ja ko má Francie svoji riviéru,
Brazílie svoji Cocacabánu,
tak má Sydney svoji Bondi beach.
Největší,prý nejhezčí pláž.
Tak proč jet jinam.
Bohužel stejný nápad mělo asi milión lidí.
A za parkování se nám nechce platit,tak sme se prošli.
Ale stálo to za to.
Když se mezi borovicmi vyloplo mořátko,
tak sem polkl.
Ono to není ani moře ale Tichý oceán.
Ten název mu dal asi nějaký srandista.
Není tichý ani náhodou.
Hučí.
Vydává monotóní hluboký hlas.
A jak de člověk blíž,tak se to zesiluje.
Ale ta nádhera.
Píseček jemný,
vodička tak akorát
na ceduli bylo 23 stupňů
Vzduch 32.
Okluzní frontu,
ani rosný bod sem nezjistil.
Dopoledne jak z pohádky.
A protože oslavy probíhají různými způsoby,
tak se tu pokusily o překonání rekordu
v počtu serfařů na vodě.
Stála na břehu obrovská fronta lidí,
měli nějaký papírový náramek,ten teda nevím kde vzali
ale na ten kdo ho měl,
tak nafasoval takovou nafukovací blbinu
a podle nějakýho pořadníku je hnaly do vody.
No bylo jich strašná spousta.
A tisíc fotografů,
vrtulníky lítaly
a jako vždy všichni v pohodě
Nikdo nepředbíhal,
nebyl nervózní.
Lidi se usmívaly,
dyť je léto
a krásně.
Tak co chtít víc.
Teď sme se stavili na domečku,
nacpali si pupíky
a odpoledne se půjdem podívat k Opeře.
Tam maj probíhat hlavní oslavy.
I když ve městě to žije od rána.
Jen co sem zkouknul,
tak se všude vyvěšují vlajky,
v parcích sou různé atrakce.
V jednom byly vojáci z technikou,
tak to bylo obsypaný klukama,
jinde zas učily práskat bičem.
Přece jen je to tu dobytkářský kraj,
tak je to tu tradice.
Uvidím co bude odpoledne.
