Jak vrátit lahváče
2.2.2013
Tak tu je zase sobota a s ní přišel déšť.
Po třech kásných dnech
a naději,že vyrazím na pláž,taková hnusota.
Dopoledne sem trochu proválel,
trochu vařil,trochu vypral,ale po obědě už to
na domečku nešlo vydržet.
Jsou tu kousci,třeba Pavel,
který zaleze do postele,
na pupek počítač a dva dny o něm není vidu.
Překecal sem Pepana a Martina,že vyrazíme ven.
A tak proč nespojit příjemné s užitečným,
Pepa že vrátí lahváče.
On je ten typ,co bez piva nevydrží.
Prvních pár dnů prchal do hospody na rohu.
Ale to je tu docela drahý koníček.
Tak v obchoďáku našel krabicu s šesti lahváčama.
Hulení už taky vyřešil.
Sehnal papírky,tabák a filtry a cigára si balí.
Z práce jezdí jiným autem než my.
Tak třeba ve čtvrtek a pátek sem ho vůbec neviděl.
Vystoupí z auta,šest lahváčů s ním,
a na dvoře je křópne,jak říká.
Dycky tam de někdo za ním
a než se vrátí,
tak já už spím.
A jelikoš je na flaškách záloha i zde,
tak že procházku spojíme s vrácením flašek.
Má dvě krabice,
po deseti centech,to je dolar,dvacet centů.

Máme v ulici prodejnu alkoholu.
Nechtěl sem tam moc fotit,
zaujala mě akorát ta vybraná řada s Plzeňským.
Nicméně,flašky tam nechtěli,protože tenhle typ nevedou.

Tak to zkusíme na druhou stranu
Má tam krámek větnamec.

Pepan se snažil.
Použil všechny anglický slova co zná,
a některý i víckrát.
Bohužel,flaše neudal.

Tak je položil vedle popelnice,
že se s nima tahat nebude
a šli sme dál.
Směr na centrum.

Kolem kostela,

hasičů,

bankomatu,

malího obchoďáčku,tomu říkáme Bila.

Je to tak nejpodobnější.
Je to ve dvoře a mimo to je tam řezník,

zelinář,

pekař,
lékárna,
holič
a za rožkem pošta,
zubař,
prodejna Skotského zboží,

a tetovací salon.
Takže prakticky vše,co člověk potřebuje.
S tím tetováním to byla sranda.
Vykoukl ten pán,co tam dělá
a vida potencionální zákázníky
dal se do řeči.
Pepan se do něho pustil.
Vrátil se celý nadšený a že po výplatě,
jestli mu teda něco zbude,
do toho de.
Že si nechá vytetovat každý město,
kde bude dělat.
No,na to,že je mu teprv pětadvacet,
a bude ještě tak padesát let dělat,
tak by měl zvolit nějaký drobější písmo.
Začlo pršet,tak sme zapadly do krásné Irské hospody.
Poprvý v životě sem ochutnal to jejich slavný pivo Guinness.
No je to matroš.
Hustý,hutný,to nejde popsat.
A moc krásný prostředí.

Kluci šli na dvůr kouřit,
a asi je na místní poměry fakt zima,
protože v kuřárně zapli vytápění.
To jsou služby.
Pršet přestalo,tak sme dorazili k móři.
Samá mušlička
A některý živý
Celý šutry obalený.

I když je chladněji,
přece jen je léto.
Kvetou kytky,

zrají bobule,

a zelenaj se auta.

