Jedu domů
5.3.2013
Nějakou dobu sem nepsal
Taky nebylo o čem.
Ráno do práce,
k večeru z práce,
zataženo,pršení.
A zprávy typu - za týden letíte domů.
A druhý den všechno jinak.
Ale dnes obrovská změna.
Zaprvý po dlouhý době sluníčko
a za druhý - máme letenky.
To znamená termín odletu,
se kterým nejde hnout.
Odllítám v pátek,
8.3,2013
bohužel s tím nejhorším scénářem.
Mezipřistání v Korei,
tam v letištním hotelu asi 14 hodin
a pak teprve do Prahy.
Abych se dostal domů v sobotu kolem půlnoci,
muselo by všechno na minutu sednout
a v Praze odbavení netrvat dýl jak půl hodiny.
Čemuž nevěřím,tak to vypadá že dorazím až tak v neděli po ránu.
...................................................................
Využil sem toho,
že je hezky a byl sem se rozloučit
s mojí budkou
a mořátkem
a s pipinkama.
Přece jen sem na týhle lavičce stávil nějaký ten čas,
tak když se kolega Martin šel večer vyluftovat,
šel na jistotu.
Aspoň mě měl kdo vyfotit.
Tu už naposledy.
Zítra ještě nevím,co se bude dít,
na čtvrtek mám domluvený rozloučení s Českou ambasádou
a hlavně s Waldemarem.
A v pátek ráno,tak kolem šesté už musíme být na letišti.
Vrátit auto,a všechny ty blbiny před odletem.
Plyšáček už má nachystanejsvůj pas
a klíče od domu.
Tak už se dočká
Třikrát vyspinkat v Austrálii,
jednou v Korei na letišti,
jednou v Brně na nádraží
a sme doma.
Prej si to příště pořádně rozmyslí,
jestli se mnou pojede do nějaký jiný Tramtárie.
Sám nevím,co mě čeká.
