Druhý týden,skoro
Druhý týden,skoro
25.1.2013
Tak druhý pracovní týden je za mnou
Asi bych to měl napsat až zítra,
ale stala se taková věc.
Sobota je sice pracovní
ale jen pro nás,montéry.
Ve fabrice se normálně nedělá.
Tak vrchní vedení rozhodlo,
že zítra přijedou dva velký jeřáby a sundaj
z hlavní věže nástavbu.
Přece jen to má pár tun,
tak ať se kolem toho motá co nejmíň lidí.
Dneska kolem toho chodil houf inženýrů,
měřili,malovali a domluvali se s těma borcama od jeřábů.
Tak to snad klapne
No a my dostaly volno.
Hurrrááá.
A další věc.
V pondělí je tu svátek.
Tak to znamená,
že mám čtyři dny volna.
No paráda.
Sem se na to ptal,
a tu to funguje tak,
že když vyjde svátek na víkend,
tak je volno následující pracovní den.
Nedělaj si tu s prácou moc těžkou hlavu,
Tak vymýšlíme co s tím.
Když bude hezky,tak na pláž,
a jinak zoo.
Jsem sice na světadílu,
kde klokani volně žijí.
Ale asi někde na dědině.
Uprostřed Sydney narazím na kde co,
ale o klokana nezakopnu.
A já ho vidět chci.
Takže valíme do zoo.
Když bude teplo,
tak na pláž.
U nás ve zprávách furt melou o padesáti stupních,
ale já to tu ještě nezažil.
A když,tak je hned bouřka.
..........................
Dneska,je pátek.
Ti naši němci jely s kusem stroje do tý nový fabriky,
a my dostaly povolení to zabalit o půl patý.
Cesta přes město v poho,
tak sme na domečku brzyčko.
Uvařený mám od včerejška,
sem si teda řek,
že si nabalím nějakou svačinku,počítaček a půjdu psát k moři.
Dneska je snad poprvý odpoledne opravdu sluníčko.
A teď budu asi nasírat všechny,co maj rádi teplo,
což tam u vás na druhý straně světa fakt není.
Mám baťůžek přes rameno,
pantoflíčky,kraťásky,
sejdu dvě ulice dolů,
kolem rozkvetlího šeříku,
nebo co je to za potvoru a su na louce.
Na ceduli píšou,že tu nemám střílet,jezdit na koni,
pouštět letadla a takový ty věci,
co stejně nemám v ůmyslu dělat.
No a teď začínaj trable.
Kterou lavičku si vybrat.
Asi tu se stříškou,ne ?
Místní ovce a kravky vyprděly do atmosféry ozónovou díru,
tak abych se nespálil.
Protože su kluk z dědiny,
tak nasypat dobytku,
ale vopatrně.
Všechny místní slepice fakt živit nehodlám.
Sundám triko,nachytám trochu bronzu,
koukám na lodičky,jak se pohupují na mořských vlnkách.
Zobkám si svačinku.
Občas pohodím nějaký drobeček rackům,
oni mi tu za to pěkně skřehotají.
Kdo má rád tuhle atmosféru,
tak ať není nasranej.
Jedu sem přes půl světa,
celý týden zavřený v hnusný fabrice,
tak si to chvilku můžu užít.
A vo tom to je.
P.S.
Slunce zapadá.
Poprosil sem jednu malou číňanku,aby mě vyfotila.
Po cestě sednu na svou inernetovou lavičku,
a pošlu to,
ať se můžete trochu ohřát při zkouknutí fotek.
